Nula-Nula
Primordiální polévka pomálu zakrývá hroudu kmeno-buněčného těsta jako poleva z bílé čokolády. Pozvolna zasychá v gelovitou hmotu a několik okamžiků poté se začíná zbarvovat do azurova - znamení započínající metafúze. V čase 0-0-X-X se pak zrodí první mikrosekunda existence.
Houby. Vidím houby. Hromadu hub. Kompletně vyplňují moje zorné pole. Nekonečná řada smaragdových klobouků. Nekonečná řada bílých kmenů. Houbový les. Temný a znepokojivý. Ve vzduchu poletují částečky žlutých spor, ze kterých mi není úplně dobře - všechno se tak nějak hýbe, vlní a jako bych ze všech stran slyšel mnohohlasný šepot. To asi šeptají ty houby. Je jich tu strašně moc!
Sprcha bičuje obličej unaveného muže - on tam jen tak nehnutě stojí a nechává se horkou vodou sanitizovat od všech svinstev uplynulého dne. Monotónní šum chlorovaného chorálu odplavuje všechno napětí z jeho strnulých ramen. Stres se ztrácí v odtokových rotacích. Několik postvátných minut, kdy je skutečně jen a jen sám se sebou.
Piju kafe. Horké a hnusné kafe. Bez mléka a tuny cukru nepoživatelné. Hnus utopený v laktóze. Hlt za hltem mi stéká do žaludku a v hrtanu po sobě nechává trpkou slimáčí stopu. Jsem uzamčen v pochybnosti o vlastní existenci. Jenže co když je opravdu tohle ta nejlepší realita, ve které jsem se kdy nacházel? Co když jsem já ten jediný, kdo to pořád ještě nechápe? Kouknu na hodinky - je čas jít domů.
Ale vážně - hybercirkulární pranostika sice řiká, že v šedesátém sedmém rozměru MUSÍ pršet multidiagonalní plasmosol alespoň jednou za szblerm, nicméně směrem ke středu, zejména pak okrajové světy, nezažily takový děšť i po dobu několika bloidů! Naskýtá se pak otázka, o jaká fakta se toto pořekadlo opírá a také kdo (nebo co) vlastně stojí za jeho vznikem. Vědci se v tomto směru nejsou prozatím schopni sejít na jednotné hypnotéze a výzkumy proto pokračují směrem dál i když každý jinudy.
Sociální vazby. Reálný svět. Zážitky. Zkušenosti. Seznam věcí vysávájících energii. Pro každou je zapotřebí jiná maska, protože když budeš sám sebou, selžeš ve všech. Hry, teorie, strategie a domněnky. Každodenní chleba až na to, že po krajíci chleba nemám pocit, jako by mě někdo nakopal do koulí. Práce a vztahy a image - to už není jen tvůj život, ale taky život ostatních a život firmy. Musíš jet podle manuálu, abys nekazil image. Na tom jak co vypadá totiž závisí všecko.
Na zemi se mrská posledních pár členovců. Pro ně už nezbyl žádný prostor. Jejich budoucnost se scvrkla na několik minut. Možná že z nich v nějaké paralelní dimenzi vyrostla parta úspěšných politiků nebo třeba právníků. Tady však už další paraziti nejsou potřeba. Prasklý displej mobilního telefonu naposled zabliká. 'Další!', ozve se z ordinace. Stará shrbená bytost se zvedne ze židle a vstoupí. Čekárnou se rozprostře liminální osamělost a tiché pípnutí ohlasí konec dalšího dne.